Definice digitálního wellbeingu je na světě

Skupina odborníků a odbornic pod vedením Národního pedagogického institutu ČR (NPI) a ve spolupráci s Partnerstvím pro vzdělávání 2030+ vytvořila expertní definici pojmu digitální wellbeing. Reaguje tím na rostoucí potřebu podpory duševního zdraví v digitálním věku, zejména u dětí a mladých lidí. 

Téměř rok trvající tvorba definice byla postavena na mezioborové spolupráci, konzultacích mezi experty a institucemi.

„Byl to opravdu náročný proces, který ale přinesl konsensus. Díky tomu můžeme ve školách nastavit konkrétní podporu pro zdravé používání moderních digitálních technologií,“ řekl Ondřej Neumajer, vedoucí oddělení Digitalizace ve vzdělávání v NPI. 
Nová definice digitálního wellbeingu zohledňuje pět klíčových oblastí, mezi něž patří sociální oblast, duchovní a emocionální, fyzická a oblast kognitivní. 

Nová definice digitálního wellbeingu zní:
Digitální wellbeing je stav, ve kterém rozpoznáváme přínosy a rizika našeho vlastního způsobu užívání digitálních technologií v aktuálních podmínkách. Na základě toho digitální technologie zapojujeme do svého života způsobem podporujícím naše celkové zdraví, osobnostní rozvoj a odpovědnost vůči sobě, svému okolí a světu.    

Jeho zavádění do škol napomáhá také revidovaný Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, který obsahuje řadu očekávaných výsledků učení zaměřených právě na bezpečný pohyb v digitálním světě s důrazem na zdravé užívání digitálních technologií.

Na přípravě definice digitálního wellbeingu se podílela iniciativa Partnerství pro vzdělávání 2030+, která koordinovala konzultační proces s třicítkou odborných organizací a profesních asociací, zapojených do Partnerství 2030+.

„Je pro nás důležité, aby se při metodické podpoře škol vycházelo z relevantního odborného know-how, kterým v ČR disponujeme, ať už na straně výzkumné sféry nebo nestátních neziskových organizací. Věříme, že konsenzus mezi organizacemi z různých sfér pomůže tomu, aby byla vzniklá definice odbornou veřejností akceptována, a zabráníme tak roztříštěnosti v přístupu k technologiím ve vzdělávání,“ říká Silvie Pýchová, ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+.  

Podle rozsáhlého šetření Anreva Solution, který proběhl v roce 2023 a do něhož se zapojilo přes 21 000 žáků 2. stupně základních a středních škol v Ústeckém kraji, 24,9 % dětí vykazuje wellbeing pod hranicí doporučené úrovně WHO.

Více než polovina respondentů přiznává podrážděnost a frustraci, pokud nemohou být online. Studie upozorňuje na souvislost mezi nadměrným trávením času u obrazovek a duševním zdravím dětí a mladých lidí, například častějšími projevy úzkosti, depresivních stavů nebo sebepoškozováním. 

Do konce srpna 2025 NPI zveřejní na svém webu digitalizace.rvp.cz první otázky a odpovědi k digitálnímu wellbeingu. Následovat bude sada konkrétních opatření pro školy. 

Úvodní foto: Pixabay,com